Klavírista

Jsem slepý klavírista, dovedou mě na pódium ke křídlu. Sednu si po hmatu a zahraji geniální kus. Pak mne berou zpět do ústavu, kde mám pokojík. Znám v něm každou píď, i komodu – je prý hnědá, ale chybí mi tu hudba. Dívám se z okna nevidomýma očima, vnímám jen záři a plynutí času, dotýkám se jich skládací bílou holí. A ladím klavíry, vždy pečlivě a přesně. Zpěv ptáků probouzí můj absolutní sluch.

***********************************************

Tolerance

Vybočení z řádu. Bouřka po setmění. Prázdný sud, jenž duní. Můj den se rozpadne a po večerech slepuji ho. Jsem uvězněný tam, kde se drolí kámen. Lampa dlouho nechce naskočit, chci rozsvítit maják na útesu. Poštovní holubi narážejí do skleněného mrakodrapu. Magnetické póly planety se posunuly. Pověřuji létající posly najít karbid. Tajfuny jim brání. Až teplý monzun přináší uvolnění. Slepená křídla po dešti pomalu začínají schnout.

****************************************************

Divadlo

Taxíky přistaveny

šatnářka plete šálu

poslední tramvaj už odjela

Jen řeka břehy spoutaná

se leskne od lamp do noci

rackové už dávno spí

****************************************************

Čekání

Polovinu mého života

zabere ztuhlá láva čekání

hynoucí list banánovníku

na kterém slunce vysušuje

poslední vodní kapky

jsou to marné chvíle

jako mrtví brouci

I v pokročilém stáří

koluje mi v žilách

dynamická krev

mám rád pohyb okolností

zatímco vteřiny se sypou

do otvoru výlevky

tedy tvořím příběhy

A pstruzi loví hmyz