Básník intimní lyriky a osobních zpovědí, podobenství a úžasných mikropříběhů, při jehož čtení si představíme obrazy třeba Pierra Bonnarda nebo Eduarda Vuillarda, žije v Karlových Varech ve šťastném manželství. Maturoval v oboru Měření a regulace na elektrotechnické průmyslovce, kam čtyři roky dojížděl. V současné době je již dlouho v invalidním důchodu. Čtenáři jeho poesie se mohou dočíst, že onemocněl schizofrenií, z toho důvodu nedokončil studia na vysoké škole (jeho oborem byla mj. lékařská kybernetika). Píše v okamžicích inspirace. I jeho zde představovanými sbírkami Basový klíč a Skleněná osnova se vine autorova křesťanská víra. Vydal za svého života devět básnických knih, debutoval v roce 1988 sbírkou Kentauří mládě, která sklidila patřičný ohlas a zaujala i po roce 1990 začínající generaci básníků.

Při sestavování těchto textů byl autoru dobrým rádcem jáhen Filip Němeček, kterému za to autor velmi děkuje.