pokřtíme 2 knihy:
knihu Jana Sterna: Bestie a orgie a mojí: Kurzy umíráné.
Zvu Vás všechny srdečně.

À la thèse
Roman Rops
Běžná cena: 145 Kč
Kupte u nás za: 116 Kč
Rok: 2013

Anotace:

Přes všechny problémy, které nás právě teď provázejí, neprožíváme žádnou katastrofu. Materiálně žijeme ve stavu, jaký žádná z generací našich předků nepoznala. Radost a spokojenost nejsou povinné a nespokojenost není zakazována. To nelze zajistit, leda na dluh. Již několik let přešlapujeme na místě a různí našeptávači špatných nálad a namyšlení samozvaní spasitelé se toho snaží využít pro své cíle.

Nedošlo k tomu náhodou. Nedokážeme táhnout za jeden provaz. Hledáme ta nejsnadnější a krátkodobě líbivá řešení. Závidíme jeden druhému. Nevěříme si. I míra individuální nespokojenosti a občanského vzdoru přesáhla běžnou mez.

To není všechno. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme.

Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Zde neplatí žádné "nejde to!"

Básně národního porozumění. Prvních deset exemplářů vychází na jedlém papíře.

Recenze:

Ukázka:

Tělocvik

Za protektorátu

jsem slyšel

německé noviny česky nadávat

a bavit a párat a transformovat

prcat a buzerovat

slyšel jsem dobře

jak jejich mužstva proškoleně panáčkovala

s udavači v posledních trenclích od Armaniho

zfetovaní tiskařskou černí

potištěným svědomím vyšlechtěným bezvědomím

tiskli jako když tiskne

v tajných špajzech mezi buřty historie

rozvrátili Československo do dvou Štátů

aby si ty nejřidší splašky post-humanity mohly uspořádat

diskotéku

pro veksláky keťasy a prodavače hodinek

mezi katafalky národních hrdinů

jejichž jména by nedokázali ani správně opsat

pochodem vchod

to byla teprv svoboda! za budoucnost! za novou Evropu!

jsme házeli bomby

na Bělehrad na Araby na beduíny pak na Peršany

abychom je nemuseli házet sami na sebe

vyhladili jsme celé vesnice

zamořili města

strachem

pochodem

vchod

říkali mi povolaní historici

vedle jiných povolaných historiků ti říhali své zápočty

za čárky za čajovou strusku ve virtuálním studiu

se skutečným mluvícím potkanem

když nadávali na husity a mlčeli

o Fučíkovi a Vančurovi a Černém a Kalandrovi

o Kosíkovi o Svitákovi úplně

pomluvili doktora Kriegela

nadávali mrtvým

odpařovali živé

ostatně Dubčekova smrt poučila každého

a Kohout s Vaculíkem splácejí svůj život dodnes

mezi psacími aktivisty

na plachtách protektorátního tisku

a ostatní

strach

spokojili se s tím že paralyzovali školy proudem ohebných

blbů

takže nebyl důvod je zavřít

pochodem vchod

nebylo zato slyšet ani slovo o

nejlepších lidech mladé generace

protože chcípali na okraji společnosti

jestli se rovnou nepolili benzínem

jako Zdeněk Adamec z Humpolce

a další po něm

kdo shořeli neviditelným ohněm studeným jako metafora

aby měla kolaborace o čem státotvorně mlčet a

to hlavně! nedělat následovníky

uchránit mládí před jeho skutečnou elitou

nadělat z nich blázny

sociopaty extremisty idealisty z rozvrácených

rodin rozvráceného státu

slyšel jsem přijíždět

černá saka disciplinárního dozoru

na bílém koni

vjíždět hlavní branou duše

po slaných sarkasmech k podatelně úst

slyšel jsem se říkat

i ty sám dokaž

že nic nedlužíš

žes nikomu nic

že sám

nic

nikdo nezaregistroval tichou výměnu

lékořicových pendreků za teleskopické

přitom jejich chuť

nová receptura

tož pochodem slyšel jsem

že hladovým vystavěli lágry

pro ty kdo odmítají přijmout svoje místo v životě

a požrat se navzájem

pro ty hodnější zbylo ještě žrádlo odpadu a náhražek

na úřední příděl

kyselý chléb z čínských vlasů

a buřty jen vzdáleně

připomínající uzeninu jako neklamná známka blížící se

fronty

kdo prošel pod okny kuchyně stal se vegetariánem

takže se radši těšili až nebude už nic

než kobylky červi a hmyz

v granulích a levnější zasyrova

a pod poklopem inverze jsem slyšel

dávících se miliónů kašel

výfukových plynů

popravčích automobilů inovativně obrácených plynem

ven

jenom ti nejšťastnější z chudých dřeli pod opravdovou

oblohou

na přežranou šlechtu

aby pak na úhledně zabalenou náplň aristokratických

septiků

mohli stát dlouhé fronty

ušlapat se za úsvitu zlevněných státních svátků

a tohle byli ti nejšťastnější

o těch jsem slyšel pouze

šustit

zato kolaboranty jsem slyšel lepit denně

nejprve na zdi pak na lidi

titul: Nepřizpůsobivost!

vyřvávaný těmi germanizovanými zobáky

jako rozsudek

k neprodlenému vykonání

nucené práce

reflexní vesty a pak

koncentrák

pro chudinu hned vedle spalovny odpadků v Malešicích

a vzápětí přidali úředně

na každé pokladně jasný

a transparentní cejch žlutou

kartu místo peněz

tak aby to každý slyšel

a navrch přihodili

zákaz posedávání na obrubníku

zákaz zakrývání tváře

zákaz zastavení na ulici

pro pěšáky aby nepřekáželi jezdcům

dámám králů

okupantů

ale je pátý jezdec

neslyšel jsem žádné

politické hovory nebyly přísně zakázány

tedy na slušných pracovištích

ale protože červená karta v práci

byla předstupněm žluté bez práce

tedy porozumění

jsme přece jen

lidé souhlasíš příteli že

cože strach cože

příteli...?

no co bys neudělal za deset mega občane

s celou svou rodinou

pochodem!

ale nemůžu zapomenout na tu slepou uličku

mezi baráky v Osvětimi jeli jsme tam všichni na výlet

místo školy

kde prý věšeli ženské

tak aby se zvedl žaludek opravdu všem

prostě z toho jen že my ještě žijem

pouštěli nám o tom filmy

celý život průběžně a dokola

ta průvodkyně byla židovka a na bolesti si nestěžovala

ale fuj ty

vlasy všude cizí vlasy!

(když jsem jako dítě byl na prohlídce zámku

měl jsem studentku co nás prováděla

za princeznu

z toho zámku

po Osvětimi už nelze věřit na princezny)

ale pokračujem ve výkladu

ať to stihnem do zvonění komu tobě na nic se mě

neptejte

venku přešlapovali lupiči z rozhodnutí soudu arizovali

majetky

a rozdělovali si je na uzavřených dražbách

nadělovali příbuzným jak prezidenti

i kamarádům

musíme si pomáhat

tak se jmenoval hezký film o tom všem

točil ho ten režisér jak hrál v reklamě na nejvýhodnější

úvěr

wir müssen zusammenhalten to věděli moc dobře

moc

jenže nakonec se vždycky najde nějaký kdosi

který zakňučí

děkuji za bolest děkuji

a z dálky to všechno jediný uvážlivý svorník s klasickým

knírkem

či pár rodin kolem něj

mimochodem ten Hitler byl vždycky všude

naštěstí zbyl aspoň jeden kanál na přepnutí

s reklamou na revolučně účinné

hygienické potřeby

a církev moudrá všeobecná

platila regulační poplatky kus od kusu

třicet drobných za zdraví národa

žid od žida

to všechno jsem slyšel jak to bylo divné tisíckrát za sebou

a trvá to už tak dlouho že

už mi to přijde docela normální že

i strach a

vzhledem k tomu že odpor

und politische Gespräche

sind streng verboten

družstva seřadit!

pozor!

dnešní hodině třikrát

na zdraví

pochodem

na práce! na Madagaskar!

Sibiř! do plynu!

fronta se blíží

je třeba zpívat o lásce

Věnováno památce Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka.