pokřtíme 2 knihy:
knihu Jana Sterna: Bestie a orgie a mojí: Kurzy umíráné.
Zvu Vás všechny srdečně.

Květy krve – básně chorého muže z Vídně
Christian Futscher
Běžná cena: 99 Kč
Kupte u nás za: 79 Kč
Rok: 2010

Anotace: Básníci rádi tvrdívají, že jejich psaní se shoduje s životem. V potměšilé sbírce současného rakouského dramatika, prozaika a básníka skutečně o život jde.
Hlavní postavou a vypravěčem je duševně chorý muž, který básně píše krví. Ovšem nikoli svou. Literární postava dovádí autobiografický princip ad absurdum a nezbývá, než se dekadentně kochat jeho zločinem (tzn. básní). Literární provokace rakouské měšťanské morálky jako zkouška českého maloměšťáctví? Líbivost byla utopena, estetické cítění ubodáno, báseň oběšena. Když je poezie totéž co vražedná úchylka, pak všechno kromě lyriky je šílenství.



Recenze:

Christian Futscher: Každá vražda se počítá

(Převzato z literárně kulturního časopisu H_aluze

http://www.h-aluze.cz/2011/06/10/christian-futscher-kazda-vrazda-se-pocita/)

Asi každý z nás má někdy chuť někoho zabít, utlouci třeba kladivem, zardousit holýma rukama, vlepit pár facek, nakopat zadek. Vedou nás k tomu různé pohnutky: nešťastnou láskou počínaje – strachem z čehokoliv konče. Možností je nepřeberné množství a realizací samotného aktu ublížení jakbysmet. Důležitým faktorem se však stává pocit viny či morální výbava vykonavatele. A tak (naštěstí) většinou zůstane jen u zbožných přání, jež plní funkci verbální úlevy. Stane-li se jinak, označujeme pak tyto osoby za vrahy, devianty, úchyly, asociály atd. Nesympatizujeme s nimi! Jak tedy nahlížet na Christiana Futschera, rakouského básníka, který zcela bez předsudků líčí požitky z mordu. Na všechny otázky/ Odpovím v budoucnu/ Jen následujícími slovy: / Roztavit/ Povraždit/ Rozsekat/ Sežehnout/ Pověsit /… Je snad úchylný, když ve sbírce Květy krve popisuje, jak netrpělivě vyčkával na větvi v korunách stromu příchodu oběti a jak blažen bodal do těl nožem? Měli bychom pochybovat o duševním zdraví autora, pokud se beze studu chvástá tím, že nejlepší je stejně milenkám uříznout všechny prsty, pokud nechcete, aby jimi hladila někoho jiného? Pravděpodobně se vám básně o týrání dětí či rozmasakrovaných údech budou hnusit. Nutno však připustit, že v sobě nesou jakousi frivolní poetiku, i když je nasáklá krví. Například v básni s názvem Řádný Rakušan se dovídáme cosi o povaze a zaujatosti Rakušanů celkově: Plivat krev/ Cenit zuby/ Plivat krev. Jiné verše zas pobaví svou všedností, takříkajíc v jednoduchosti se skrývá krása a hlavně vtip. Na levé ruce má šest prstů/ Protože si při štípání dřeva/ Přištípla jeden navíc. Čteme-li Květy krve s nadhledem, můžeme objevit černý humor, škrablavou ironii i fascinující morbiditu. Zamyslíme-li se nad inspirací či motivací sbírky, pravděpodobně kořeny tkví v městských legendách, pověstech, anekdotách či lidové slovesnosti, kde málokterý příběh dopadá dobře a takřka pokaždé někdo zemře. Protože mě nechtěla políbit francouzsky/ Vyříznul jsem jí / Když už dávno nebyla při smyslech/ Jazyk z pusy/ A osmažil si ho na pánvi/ S pepřem a solí. Verše jakoby vytržené z Hanibala. Není však i kanibalismus přirozenou součástí lidského počínání (ano, ano…civilizovaná společnost má s tímto stanoviskem dosti problém, přesto o pojídání lidí v minulosti existuje řada seriózních publikací)? Čili, připusťme fakt, že umírat je lidské.

Alice Prajzentová

Ukázky:

PRSTÍKY LÁSKY

 

Líbal jsem

Miloval jsem

Ty prstíky

Miloval jsem především její prsty

A chtěl je mít

I kdyby mi měla odejít za jiným

Ale ty prstíky

Kterými mě hladila všude

Když mě napadlo

Že by ho taky hladila

Všude ---

Useknul jsem jí je

Jeden po druhém

Všechny jsem jí je ufi knul

Zulíbal jsem

Ty prsty

Ona padla do mdlob

O to snazší to bylo

Pořád ji miluji

Teď její prsty mám

Všech deset prstů

A jestli po mně zas zatouží

Dostane prstíky zpátky

Už jí nepřirostou

To je tutovka

Ostatně ten její amant

Je úplně kaput

Kdepak prstíky

Tomu jsem uříznul hlavu

Krev na kytici

Kterou jsem jí poslal

Je jeho

Jestliže mě zase odmítne

Bude o hlavu kratší

 

 

NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ

 

Už už jsem ztrácel naději

Na větvi vysoko na stromě

Jsem čekal ukrutně dlouho

Ale čekání se v posledku vyplatilo

Vždyť nakonec oběti přišly

Staří manželé

Kteří by o mě nejspíš řekli

Že jsem choromyslný

Zvrhlý

A podobně

Slítnul jsem doprostřed mezi ně

A bodnul doleva a doprava

A pak znovu a zas

Doleva a doprava

Doleva a doprava

Až se křik pěkně utopil v krvi

Bublinky z úst

Zalykání

Chroptění

Slunce se dralo větvemi

Ptáčci cvrlikali

Zachroptěl jsem blahem

 

MÁ MILÁ BLÁZNÍ

 

Má milá blázní

Zpívá si z plna hrdla

Když zpívá takhle v lázni

Otvírá se mi v kapse kudla

Protože je strašně nemuzikální

A to je doslova infernální

Teď je má milá tiše

V lázni si z plna hrdla

Už nezazpívá

A mně už se v kapse znovu

Neotevře kudla ---

Tato báseň je důkazem

Jemného citu pro hudbu

Jenž zdaleka není

Každému dopřán

Mám řadu přítelkyň

Pro jednu se nezblázním

 

MEINE FREUNDIN SPINNT

 

Meine Freundin spinnt

Sie singt in der Dusche

Wenn sie in der Dusche singt

Muss ich ihr eine tuschen

Weil sie singt so was von unmusikalisch

Das ist geradezu infernalisch

Jetzt ist meine Freundin still

Meine Freundin singt

Nie wieder in der Dusche

Und ich werde ihr nie wieder

Eine tuschen ---

Dieses Gedicht hier spricht

Von hoher Musikalität

Die nicht jedem zu hören

Vergönnt ist

Ich habe viele Freundinnen

Da kommt es auf eine nicht an

 

KNIHY LZE POUŽÍVAT RŮZNĚ

 

Chodím do knihovny rád

Zdržuji se rád mezi knihami

Knihy jsou hezky potichu

Neplácají pitomosti

Po celičký dlouhý den

A dneska se podařilo

S čím jsem už dlouho koketoval:

Člověka

Který byl začten do krásné knihy

Utlouct

Jinou krásnou knihou

Šlo to ráz na ráz

A nikdo ať se mě neptá

Proč jsem to udělal

Dobrá báseň

Musí být zahalena tajemstvím

A až se mě jednou

kdy už nebudu moct číst

A budu tak vůbec na mizině

Zeptají

Jestli pro mě můžou ještě něco udělat

Odpovím jim prostě:

Utlučte mě knihou

 

BDĚNÍ VE VÍDNI

 

Všichni ostatní

Už můžou spát

Jen já

Musím dál básnit ---

Jak stojí v knize

Noci mladých básníků:

Počítej na jisto s tím

Že musíš pracovat dál

Zatímco ostatní už spí

Dokonce i spánek

Je tvou pracovní dobou

Především tehdy

Když spřádáš sen

Na to se připrav

Jistě, někdo pracuje

Dlouho po půlnoci

Ale ten se zpravidla

Dočká náhrady

S tím ty

Bezesný barde

Počítat nemůžeš

Nevadí

Často tě tvá práce sama odmění

Jestli si to nemyslíš

Dělej něco jiného

Nepiš básně

Například spi