Věra Dumková je pražská básnířka a prozaička generace X. Posledních několik roků se však spíše než dítětem Gustava Husáka ráda cítí býti dítětem Karla Gustava Junga. Ve skutečnosti je však dcerou neuvěřitelně nadaného muzikuse Jana Dumka, který býval nazýván Géniem. Sama Věra je pak absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v předmětech český jazyk a hudební výchova, ale nikdy pořádně neučila, což bylo aktem milosrdenství nejen vůči žákům. Psaní básní pro ni znamená kladení určitých milníků na cestě poznání, přičemž se nebrání vnímat a vyjadřovat jak dramaticky vypjaté, tak i komické životní momenty. Zcela cizí jí není ani ironie či sebeironie, dokáže však překvapit niternou milostnou lyrikou či archaicky laděnými kousky. V roce 2004 jí v nakladatelství Protis vyšla básnická sbírka Bojíš se zrcadel ve tmě?.  Pod pseudonymy Rosa Lambertová a Isabela Durasová publikovala více než tři desítky erotických povídek v časopisech Penthouse a Hustler. Souborně je vydala roku 2008 v nakladatelství XYZ pod názvem Lolitky a jiné povídky. Pro stejné nakladatelství pak na zakázku sepsala dva sešity sexuální anatomie ve spolupráci s kreslířem Lubomírem Lichým (Moje frnda, 2008, Moje kozičky, 2009). Dnes již nedohledatelné erotické povídky publikovala i v pravděpodobně zaniklém internetovém časopise Extaticon. V minulosti úzce a ve více rolích spolupracovala s nakladatelstvím Labyrint, v Revui Labyrint mj. i vydala dvě povídky. Kromě již uvedených časopisů má svoje texty i v časopisech Babylon, Esprit, Pako, Salon, Reví Mítink, Zámezí, Jedním okem / One Eye Open aj. V letech 2019–2024 přispívala jako členka redakce do časopisu Na scestí. Věra svoje texty často a ráda veřejně interpretuje s nádechem performance. Příležitostně též vystupuje, spíše ve smyslu recese, jako zpěvačka, dále si, sice nenápadně, zato ale důsledně pěstuje image DJ pod nickem dumka69. V průběhu posledních tří let se vrátila k lásce z let dospívání, tedy ke kresbě, ale hlavně k malbě, a to víceméně abstraktních obrazů, z nichž o něco více než tucet bylo použito jako ilustrace básnické sbírky Sáry Klausové Stín světla (nakladatelství Amyl Nitrate, 2025). Mimo tyto aktivity Věra od roku 2018 až doposud pracuje na zkrácený úvazek jako peer konzultantka v rámci služeb Dobrého místa, z. s., kde se snaží, vycházejíc z vlastních zkušeností, být oporou lidem při zvládání náročných životních situací.