Petr Tureček (1990) by chtěl být nesmrtelným létajícím sultánem, kterému srší z rukou blesky. S těžkým životním údělem evolučního biologa se dokáže vyrovnat jen díky hudbě (hraje na kytaru v kapele Slzný splín), literatuře (napsal dětskou knihu Vlasy se vrací) a kávě. Je členem umělecké skupiny Blázni.cz a maskotem politické strany Nominalisté. Mezi vědci se profiluje jako básník, mezi básníky jako vědec. K oběma těmto rolím přistupuje stejně nezodpovědně. Kupodivu je ženatý.